STRAKONICE - 9. dubna  2015 - 10:15 - O nové a vzácné přírůstky - dvoje dudy z pozůstalosti legendárního muzikanta Josefa Režného - se rozrostly sbírky Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Novinářům je v čase předvelikonočním představila ředitelka muzea Ivana Říhová. A nezůstalo jen u povídání o zajímavostech těchto nástrojů. Oba také rozezvučela etnografka strakonického muzea Irena Novotná, která ukázala, jak se na ně hraje.

 Text a foto: Zdeněk Přibyl

   První vzácné české dmýchací dudy koupilo muzeum od dcery Josefa Režného Julie Chadimové. Pocházejí z doby kolem roku 1945. Zhotovil je ve své dílně málo známý pražský, ale rozhodně pozoruhodný dudař Baudyš podle dud profesora Alberta Peka z pražské konzervatoře. Pozdější úpravy roztrubů na nich provedli A. Konrády a P. Číp. 

   "Jsou to mé původní dudy laděné v E dur a patří mezi zvukově nejlepší. Na hlavičce s růžky jsou kostěné oči s cvočkem, na dmýcháku dekor srdíčka," zaznamenal si o nich mimo jiné Josef Režný. A právě tahle znamení dobře posloužila k rozpoznání dud v mistrových rukou na staré fotografii, kterou objevila etnografka Irena Novotná. Odborníci by ovšem mohli dlouho povídat o dalších zajímavostech těchto dud.  

   Druhým nástrojem, kterého se dotýkaly ruce mistra Josefa Režného a nyní se ocitl ve strakonickém Muzeu středního Pootaví, jsou dudy Amati v ladění D dur. Muzeum je koupilo rovněž od dcery Josefa Ražného Julie Chadimové. Dudy se vyráběly v 50. letech 20. století v továrně Amati Kraslice, národní podnik, závod Sedlčany. Charakteristická jsou pro ně zahnutá kolínka korpusů, minimální zdobení či do tenka vypracované kravské rohy. Některé součásti těchto dud a kožešina měchu nejsou už po výměně  původní. "To se prostě stává, ale jedná se stále o velmi vzácný nástroj," vysvětlila etnografka Irena Novotná. 

   Oba nástroje, které našly nový domov v Muzeu středního Pootaví, by podle slov jeho ředitelky Ivany Říhové měly být ozdobou nově upravené expozice v hradním paláci věnované dudám, dudáctví a dudáckým festivalům. Než se dostanou do výstavních vitrin, čeká je základní restaurátorské ošetření. 

   Starší dudy, přibližně z roku 1945, koupilo muzeum za 30 000 korun, na zakoupení dud Amati vynaložilo 20 000 korun, v obou případech to bylo z prostředků muzea. "Nové přírůstky do sbírek muzea nakupujeme zpravidla v závěru roku, nyní to vyšlo právě na čas předvelikonoční," uvedla ředitelka Ivana Říhová.   

   Pro lepší představu ladění dud zahrála Irena Novotná také na své vlastní dudy laděné v S dur, které je podle ní v současné době v Čechách nejčastější. "Zajímavé je, že každé dudy jsou originální a dvoje dudy nemívají nikdy stejný zvuk," řekla etnografka, která spolupracovala s Josefem Režným na vydání několika knih o hraní na dudy.   

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2008 až 2015, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***