STRAKONICE - 10. září 2017 - 14:58 - Přípravy II. ročníku festivalu Strakonice nejen sobě jdou do finále. Od pátku 15. září do neděle 17. září se rozpohybuje kulturou celé město na několika scénách, které oživí také připravované novinky. Hlavní koordinátorka akce Pavla Maradová v rozhovoru prozradila mnohem více.

 Z redakční pošty: Josef Němec, PR Strakonice nejen sobě

Jak jste se dostala k tomu, že budete hlavní koordinátorkou festivalu?

To je jednoduché. V týmu jsem byla i při prvním nebo tedy nultém ročníku, který počítáme pro přehlednost jako první. Potom jsem byla požádána o založení spolku a o předsednictví tohoto spolku, který se stal oficiální organizací pro pořádání festivalu. Při přípravách pak z různých důvodů odcházeli hlavní organizátoři, takže mi koordinování festivalu v podstatě jako předsedovi spolku zůstalo.

Co všechno to obnáší?

V tomto případě to znamená urovnání mezilidských vztahů, dát dohromady tým, kde každý ví, co má dělat a za co zodpovídá, a potom pracovat na samotné přípravě festivalu. V našem případě to byl spíš chaos a to, co jsem prve popsala, nastává až teď. Zvenčí to pro účinkující může budit dojem, že všichni dělali všechno, což je částečně pravda. Je spíš zázrak, že se podařilo sestavit letošní program. V tomto případě musím poděkovat všem, kdo byli trpěliví, pochopili nelehkou situaci a naprosto samostatně pracovali, zařizovali věci, ač nepatří do organizátorského týmu. Mohu jmenovat Josefa Pelána, který je nevidomý a zařídil spoustu věcí sám od spoluúčinkujících po aparaturu a zvukaře. Pak jsou lidi, kteří naslibují pomoc, a buď se jí nedočkáte vůbec, nebo pozdě, což vyjde nastejno. Při přípravě takové pro nás velké akce se dost dozvíte o lidech i sami o sobě. Ale už teď se nám podařila skvělá věc – dát dohromady dobrý tým – a tak se už nyní těším na přípravu dalšího ročníku.

Lidé si mysleli, že festival bude součástí Slavností města Strakonic. Proč tomu tak nebylo?

To jsme si původně mysleli také. Já jsem u těchto domluv nebyla, ale vím, že nešlo takříkajíc hnout s termínem. Respektive s naším termínem. Pokud zakládáme nějakou tradici, pak musí podléhat také pravidlům a pevnému termínu, se kterým budou návštěvníci i účinkující do budoucna počítat. Bylo by velmi jednoduché říct, ano, posuneme termín, vždyť město nabídlo opravdu velkorysou pomoc. V podstatě sen každého organizátora a to, že pokud se přizpůsobíme jejich termínu oslav, všechny náklady nám zaplatí. To bylo hodně velké pokušení. Mít finanční zajištění a jen vymýšlet program. Ale to bychom úplně pohřbili identitu festivalu a nemohli bychom mluvit o nějakém zakládání tradice. Dobře si vzpomínám, jak Strakoňáci pořád říkali, že se tu nic neděje, tak jim splníme sen, aby se stále něco z kultury dělo. Naší akcí jsme se připojili k oslavám města, velmi dobře spolupracujeme s Městským kulturním střediskem i městem a nemáme důvod si nějak konkurovat. A vzhledem k našim možnostem ani nemůžeme. Jediné co nechci je, aby se do kultury motala politika. Není proto žádný důvod a lidé se chtějí především bavit.

Co nabídne festival Strakonice nejen sobě?

Nabídne především pestrost žánrů, proto je také nazván multižánrovým festivalem. Tento projekt má za úkol spojovat lidi pomocí kultury a zapojovat je do dění. Takže má i sociální podtext. Festival je zadarmo a účinkující vystupují bez nároku na honorář, což je v dnešní době rarita. Účinkující také nebudou viděni jen na hlavních scénách, ale tak jako v minulém ročníku půjdou i na dětské oddělení do strakonické nemocnice a zahrají seniorům na Jezárkách. Pro seniory na Lidické se chystá projekt, který termínově přesáhne festival, a to malování na zeď uvnitř areálu, aby se jim vylepšil výhled z oken pokojů nikoli na šedou zeď výměníku, ale aby se dívali na nějaký pozitivní obraz na zdi. Za co jsem obzvlášť vděčná, je spolupráce s dobrovolnými hasiči, kteří spojí síly s hasiči z Písecka a připraví pro návštěvníky festivalu vodní fontánu pod strakonickým hradem. Fontána je symbolem spolupráce, dobrých vztahů mezi námi i poukázáním na to, jak je pro nás řeka a voda vůbec důležitá. Další důležitý aspektem je zapojení všech věkových kategorií a to nejen pomocí programu, ale i osobního zapojení. Takže nám pomáhají školy, podnikatelé i senioři z klubu Diabetiků a zdravotně postižených. Je to skvělé a mám z takové spolupráce fakt radost.

Bude oproti nultému ročníku ten letošní něčím jiný?

To určitě bude. Tento ročník je obohacený o taneční scénu, kde si návštěvníci mohou nejen libovolně zatančit, ale také se nějakým tancům přiučit. Tančírna se připravuje na Zavadilce, což naváže na tradici, kdy se na Podskalí chodilo tančit na venkovní parket. A kdo nechce tančit, může posedět, poslouchat muziku a dívat se. Nově vzniknou dvě festivalové trasy. Výtvarná, za výlohami našich obchodníků, kde budou vystavené obrazy, a fotografická v podchodu, na lávce a v ambitu u Kapitulní síně. Vznikne folková scéna na Palackého náměstí a v Kafíčku. Program proběhne v Barmeu, obou čajovnách a pochopitelně na hradě. Přidali jsme také koncerty vážné hudby v Kapitulní síni. Máme přes dvacet scén včetně těch menších a možná ještě další přibudou. Je třeba sledovat plakáty, webové stránky, které mají stejný název jako festival a facebookové stránky s týmž názvem. Podrobný program bude také od pátku v infostánku na tržnici.

Prozradíte, co je jeho hlavním lákadlem?

Všechno! Je to tak, že každého láká něco jiného, a proto je to tak koncipované. Nemáme hlavní a vedlejší hvězdy. Všichni jsou hvězdami už jen pro tu práci a účinkování zadarmo, včetně realizačního týmu. Až si lidé pročtou program, pak si najde každý to své nebo jen bude chodit ulicemi, parkem a Podskalím, zastaví se, poslechne si hudbu, koukne na tance, posedí v kavárně při promítání o starých Strakonicích nebo zajde na jazz nebo klasiku. Kvalitní muziku zajistí vystoupení Charlie Bandu, nově se zpěvákem Jirkou Hebíkem, který vystřihne i pár skladeb od Jamese Browna. Do Rennerových sadů mohou přijít celé rodiny. Proběhnou duchovní koncerty a mše svatá. Technaři si také přijdou na své a tak dál. A teď mi řekněte, kdo nebo co je lákadlem nebo hvězdou?

Mohou lidé ještě nějak pomoci?

Pomoci mohou stoprocentně a budeme za to moc rádi. Nejen jednotlivci, ale také firmy, které jsme nestihli oslovit z nedostatku času. Nemáme granty a potřebujeme jakoukoli finanční pomoc. Účet je uvedený na našich stránkách, je to 270 126 3478/2010 a je třeba uvést jméno nebo firmu. Kdo potřebuje, dostane pochopitelně doklad nebo smlouvu. Další pomocí je doprava, potřebujeme na ty tři dny internetové připojení, pokud by se toho chopila nějaký firma, a další možností je přinést v sobotu na folklórní scénu do hradu pekáč buchet, které se mohou prodávat za dobrovolný poplatek a tím přispět na festival. Jinak jsem na telefonu 608 215 550 a na možnostech podpory se můžeme poradit. Co dalšího budeme potřebovat? Napadá mě třeba koberec nebo prkna pod podia a podobně, budeme postupně psát na Facebook. Předem všem, kdo se zapojí, děkuji, a to jménem celého týmu!

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2008 až 2017, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***