OBRAZEM: Druhé Hiršperské slavnosti na Jelení se vydařily

 NOVÁ PEC - 26. července 2017 - 00:00 - Na Jeleních Vrších se v sobotu 22. července potkaly dva projekty - druhé Hiršperské slavnosti spolku Svobodný Hiršperk a Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu 2017 folklorního souboru Libín-S Prachatice. Hudba, tanec, přednášky a samozřejmě plavení dříví a dobrá nálada - nic tu nechybělo.

 Z redakční pošty: Hynek Hladík, plavební ředitel

Spolek Svobodný Hiršperk patří mezi mladší spolky - byl založen v závěru roku 2014 - ale má za sebou už spoustu práce na Jeleních Vrších a v Nové Peci. Spolek vlastními silami či z finančních prostředků spolku provedl například úpravu uhliště, na kterém se v posledních letech provádí ukázky práce uhlířů, pročistil část Schwarzenberského plavebního kanálu v prostoru Jeleních Vrchů a stejně tak pročistil smyk pod plavebním tunelem na Jeleních Vrších. Dále obnovil studánku a lavičku při silnici z Nové Pece na Jelení Vrchy. Na kontě má i opravu hráze Jeleního jezírka u Jeleních Vrchů, renovaci křížků a pomníků v oblasti Jeleních Vrchů, vymalování společných prostor domu č.p. 41 v Nové Peci či  obnovu dřevěné konstrukce Rosenauerovy kapličky.

   Spolek si jako jeden z hlavních cílů bere podporu pozitivní nálady obyvatel a návštěvníků Jeleních Vrchů, zvýšení společenské a kulturní úrovně života občanů a návštěvníků v Nové Peci, především v části Jelení Vrchy. Hiršperské slavnosti jsou nejvíce viditelným výstupem. Nejbližším spolupracovníkem a partnerem Spolku je Sbor dobrovolných hasičů Nová Pec.

   Na druhou Hiršperskou slavnost či Hiršperský den si stejně jako v loňském roce pozval známou Pošumavskou dudáckou kapelu, která o půl dvanácté spustila lidové melodie z Prácheňska. Kolem domu čp. 13 s expozicí KANÁL EXPO na Jeleních Vrších byly stánky Svobodného Hiršperku, ve kterých se nabízely návštěvníkům nápoje, koláčky, špekáčky, domácí chleba a další dobroty z produkce členek spolku.

   Předseda spolku Svobodný Hiršperk Vladimír Koubek v přestávkách informoval o činnosti spolku a před jednou odpoledne přednášel o historii Schwarzenberského plavebního kanálu. Muzikanti z Pošumavské dudácké kapely přišli zahrát i v současnosti nejstarší obyvatelce Jeleních Vrchů a nejspíš i jedné z nejstarších Češek - loni na podzim oslavila svoje 104 narozeniny.

   Krátce před druhou hodinou jsem jako plavební ředitel a předseda zapsaného spolku pozval přítomné plavce a diváky na plavení dříví. Přečetl jsem svůj čtvrtý letošní plavební rozkaz a trochu doplnil informace Vladimíra Koubka o historii plavebního kanálu.

   První kus dřeva, ten největší, vhodili dospělí plavci. Další smrkové štěpiny už vhazovali malí plavci, děvčata i chlapci, za prací u Schwarzenberského plavebního kanálu někteří přijeli i velké dálky. Zaslechl jsem, že někteří se mezi sebou bavili anglicky, většina byla ale z Čech. Když už bylo dřevo vhozeno, byl dán pokyn k otevření stavidla a dřevo se vydalo na svou pouť plavebním kanálem.

   Plavení dříví je součástí hranice překračujícího projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu folklorního souboru Libín-S Prachatice. Vinou dlouhého sucha, které dolehlo i na Šumavu, byl ještě tak půl hodinku před plavením plavební kanál skoro na suchu. Plavení by nebylo možné, kdyby nešlo odpustit vodu z nedaleké plavební nádrže Jelení jezírko. Přesto štěpiny pluly k potoku Hučice podstatně později než obvykle. Plavci ani diváci se tentokrát nevrátili hned na Jelení Vrchy, ale pokračovali další zhruba kilometr k Rosenauerově kapličce Korunování Panny Marie.

   V místě křížení Schwarzenberského plavebního kanálu, kterému se kdysi říkalo Krumlovsko-vídeňský či Vídeňský, protože se po něm plavilo dříví ze severních úbočí Šumavy v českokrumlovském schwarzenberském panství přes hlavní evropské rozvodí k řece Große Mühl a k Dunaji, aby pak bylo dříví na lodích dopravovalo až do císařského hlavního města Vídně, s Jezerním potokem vytékajícím z Plešného jezera, býval na stromě obrázek Panny Marie. Často se u něj modlil i stavitel plavebního kanálu Josef Rosenauer.

   Někdy počátkem devatenáctého století byla postavena žulová výklenková kaplička s obrazem Korunování Panny Marie. Na kapličce je uveden rok 1818. Jestli datum bylo vtesáno již do existující kapličky, kterou by mohl pamatovat i Rosenauer, či až v tom roce, je těžko říct. Pravděpodobně na přelomu 19. a 20. století byla postavena kolem kapličky dřevěná stavba a kaplička získala současný vzhled.

   V letech 1945-1946 musela většina původních obyvatel, kteří se asi u kapličky občas modlili a o kapličku pečovali, odejít ze svých domovů.

   Kaplička, podobně jako plavební kanál po skončení plavení dříví na počátku 60. let dvacátého století, pustla. Když se v roce 1999 pustila Správa Národního parku Šumava do rekonstrukce plavebního kanálu, byla dřevěná kaplička v dezolátním stavu, obraz Korunování Panny Marie malovaný na plechu byl prakticky celý zkorodovaný. Byl čitelný již jen obličej Panny Marie a vznášející se holubice Ducha Svatého. Firma, která rekonstrukci plavebního kanálu prováděla, nechala rekonstruovat i dřevěnou kapličku.

   Tehdy čerstvě jmenovaného plavebního ředitele Hynka Hladíka napadlo napsat Jeho Jasnosti Karlu Janu knížeti ze Schwarzenbergu žádost, zda by nenechal namalovat nový obraz do kapličky stojící na břehu plavebního kanálu nesoucího jméno jeho rodu. Pan kníže zadal namalování nového obrazu akademickému malíři Janu Vachudovi z Prahy. Nový obraz byl v polovině srpna 2000 umístěn do Rosenauerovy kapličky, 20. srpna 2000 se konala mše svatá za účasti donátora obrazu i jeho autora, při které byla kaplička znovu vysvěcena.

   Zhruba o pět let později se k plavebnímu kanálu vrátily poutní mše svaté jako součást projektu Setkání s tradicí na Schwarzenberském plavebním kanálu.

   Po sedmnácti letech byla dřevěná konstrukce napadena dřevomorkou. Spolek Svobodný Hiršperk se rozhodl, že když o kapličku nepečuje její vlastník - Správa Národního parku Šumava - provede rekonstrukci dřevěné kapličky na vlastní náklady. Trochu směšné spolku připadaly podmínky, které mu dával vlastník, který o kapličku nedbá. Rekonstrukce skončila krátce před Hiršperskými slavnostmi, takže ještě dnes voní novotou.

Opravené kapličce požehnal po plavení 22. července P. Karel Falář, administrátor farnosti Želnava excurrendo. Po krátké pobožnosti, kterou hudebně doprovodila Pošumavská dudácká kapela, se skupina účastníků vydala zpět na Jelení Vrchy a Hiršperské slavnosti pokračovaly. Na programu byla ještě druhá přednáška Vladimíra Koubka na téma Historie rychty Želnava, hrálo se, zpívalo, zavonělo a chutnalo i grilované selátko...

Copyright: Zdeněk Přibyl - FOTOGRAFIK, 2008 až 2017, Všechna práva vyhrazena Na hlavní stranu

Pro objednání komerčních sdělení a reklamy volejte

+420 607 640 368

Reklama - podmínky

***